Bezkontaktní teploměry pracují na principu vyhodnocení množství vyzářené energie v infračerveném spektru. Infračervené záření emitují všechna tělesa, jejichž teplota je vyšší než 0 K, vlivem tepelného pohybu elementárních částic hmoty. Pro bezkontaktní měření teploty se využívají vybrané vlnové délky z rozsahu přibližně 1 až 16 µm, na kterých nedochází k absorpci infračerveného záření atmosférou. Konstrukčně je bezkontaktní teploměr opticko-elektronický přístroj. Objektiv soustřeďuje infračervené záření na senzor, který je převede na elektrickou veličinu. Elektronická jednotka s procesorem signál senzoru zpracuje a zobrazí na displeji hodnotu teploty, případně převede na standardní elektrické veličiny. Pro kontinuální technologická měření s průběžným zobrazováním naměřených hodnot, s jejich archivací a pro účely řízení technologických procesů se používají systémové bezkontaktní teploměry.